Mexická ambasáda
Mexická ambasáda
Malování pokojů, lakování, moření a kompletní úpravy povrchů
Budovu současné mexické ambasády postavil továrník pan Materna v roce 1908. Bydleli tam s rodinou až do začátku druhé světové války, kdy museli emigrovat do Velké Británie. Po revoluci se jim část majetku vrátila včetně této secesní vily.V roce 2009 se mexická ambasáda vystěhovala a ve vile se zahájila rekonstrukce. Naše firma dostala na starosti výspravu zdí perlinkou a štukem před malováním pokojů. Lakování venkovních rolet, lakování veškerého dřeva, lakování oken a dveří a malování pokojů. Také jsme dostali za úkol přebrousit veškeré dřevěné obložení v dolní hlavní místnosti, namořit ho a znova přelakovat. Bylo potřeba také polepení hlavní místnosti tapetami.
Vila měla tři patra a suterén. Lakovali jsme asi padesát oken, také jsme lakovali asi třicet velkých těžkých dveří. V přízemí jsme malovali pokoje, kuchyň, jídelnu, chodbu, pokoj s barem, všechny stěny a stropy se malovali na bílo. V prvním patře jsme malovali pokoje čtyři - včetně kanceláře ambasadora. Ve druhém patře jsme malovali pokoje a celý jeho byt. Tento byt měl tři obrovské terasy a krásný výhled na okolí. V suterénu jsme malovali pokoje kanceláře a servisní pokoje, vše se také malovalo na bílo. Největší část práce bylo lakování asi sto tabulí oken. Přičemž jsme museli dát pozor, aby jsme okenní tabule nepopletli.
Zajímavé bylo lakování rolet z venku. Při lakování rolet jsme museli použít 12.5 metrový žebřík, aby jsme dosáhli až na okna v druhém patře. Celý projekt nám trval tři měsíce a byl velmi náročný. Pracovat na tak krásné vile však byla radost. Dnes je to ázerbajdžánská ambasáda a stále pracujeme na vylepšení exteriéru budovy.
Lakování oken na Mexické ambasádě
Na této ambasádě bylo asi padesát oken na lakování. To znamenalo asi 200 tabulí oken namalovat. Většina oken nebyla označených a tak jsme museli všechny okna pečlivě označit. Celkem to byla okna ze čtyř pater, respektive tří pater a jednoho suterénu. Tato část prací na Ambasádě byla nejnáročnější, proto jsme postupovali systematicky patro po patru.Po označení oken jsme opálili vnější část oken, zbytek jsme důkladně zbrousili. Poté jsme všechny okna nalakovali základovou barvou. Po základové barvě jsme začali tmelit a opravovat tmel u skel, některá skla jsme museli vyměnit. Po zatmelení jsme všechna místa obrousili a opět nalakovali základovou barvou. Všechna okna jsme nalakovali. Po prvním nalakování jsme obrousili okna znovu a podruhé nalakovali. Potom jsme všechny okenní tabule nasadili, obešli a opravili všechny detaily. Museli jsme vyměnit některá kování a zbytek kování promazat. Lakování všech oken a okenních rámů byla největší část práce na ambasádě, asi třetina.
Dále jsme lakovali dveře a dveřní rámy. Rámy jsme lakovali štětkou stejným způsobem jako okna, tedy obrousit a nalakovat základovým lakem. Vyspravit detaily a dvakrát nalakovat. Zatímco dveře jsme sprejovali elektrickou vysokotlakou „sprejerkou“, nejdříve jsme je vyrovnali do řady a všechny nasprejovali základovým lakem a pak je všechny dvakrát nalakovali.
Fládr
Fládr je technika malování a lakování, která má za úkol imitovat dřevo. Volba barev může být různá, my jsme se na obrázku snažili kopírovat barvu dřevěné skříně na patře. Nejdříve jsme dřevo namalovali základovou barvou, poté jsme povrch natřeli okrovou barvou. Poté jsme fládrovou hnědou udělali na okrovém povrchu čáry různé velikosti v jednom směru. Dále jsme čáry mokrým štětcem upravili a vystínovali.Takhle upravený fládr jsme nechali důkladně uschnout a poté jsme povrch dvakrát nalakovali bezbarvým lesklým lakem. Lak bude chránit fládr. Technika se často používá na vstupní dveře, nebo nábytek.
Dřevěné obložení
Celé přízemí bylo vykládané dřevem, včetně schodiště do prvního patra. Ořechové dřevěné obložení doplňuje na sloupech a velkých plochách ořechová dýha. Dřevo bylo v dost špatném stavu, bylo dost poškrábané a chyběly kusy dřeva i dýhy. Také tam byly díry po zásuvkách. Bohužel předešlí majitelé se rozhodli dát zásuvky doprostřed krásné ořechové dýhy. Zásuvky jsme odstranili, díry zasádrovali a místo opatrně vyspravili kusem ořechové dýhy, dýhu jsme poté mořili a lakovali. Jak můžete vidět na obrázku, dřevěné lišty se často musely měnit.Po důkladné opravě všeho dřevěného obložení jsme vše důkladně vybrousili, namořili a nalakovali. Některé povrchy se lakovali i dvakrát. Kombinovali jsme většinou syntetické mořidlo i laky. Lakování syntetickými materiály vždy vydrží více, než lakování materiály na vodní bázi. Nově namořené a nalakované dřevo dodalo přízemí potřebný kontrast. A podtrhlo tak krásu celého objektu.